středa 23. července 2025

Panna Maria během mého utrpení, ukřižování a smrti na kříži

Zpráva od Pána a Boha Ježíše Krista sestře Beghe v Belgii 21. července 2025

Mí milovaní,

Chci vysvětlit, jak máma žila mé utrpení, ukřižování a smrt. Potom, jak žila následující dny:

Její bolest byla obrovská, ale věděla, že jsem Bůh a nic nemohlo nastat mimo mou vůli. Plakala hodně, protože to, co jsem prožil, bylo velmi kruté a nikomu bys to nepřál ani svému největšímu nepříteli.

Každý okamžik přijímala bez vzpoury, jako já sám jej přijal v úplné podřízenosti vůli Otcově. Když zemřel a byl sestoupěn z kříže, její srdce se roztrhalo. Ano, rozlomilo se, ale pochopila důvod mé trýzně a smrti. Věděla to, ale to jí nezmírnilo bolest. A když večer vrátila spolu s Janem, oba zarmoucení a zdrcení, věděla, že je blízká vznesení, a nepřestal modlit se, spojovat se mnou a Trojicím Bohem, očekávat známý okamžik slávy a vítězství. Byla s mnou úplně spojena a čekala v modlitbě.

Jan to nevěděl, i když by si měl vzpomenout na mé slova, ale máma věděla. Měla víru, a v těch okamžicích hlubokého zarmoucení nesla budoucí církev na svých ramenouch a ve svém srdci. Matka církve, porodila ji, a církev se narodila. Porodila ji po intenzivní bolesti, ale pevná ve své víře nikdy nepochybovala ani okamžik.

Tak máma získala titul Matky svaté církve, a zaslouží si ho naprosto. Otvírá svá ramena všem svým dětem, čeká na všechny, jako jsem řekl: „A já, když budu vznesen z země, přitáhnu všecky k sobě“ (Jn 12,32).

Věděl jsem proč jsem vytrval toto utrpení a máma to také věděla. Byli jsme spojeni v trýznění jako od mé narození. Můj život neměl před ní žádné tajemství. Věděla svého Syna, i když byl Bůh, a měla největší a nejhlubší náklonnost k Bohu.

Ačkoliv to není zapsáno v evangeliích, nemohlo být jinak: hned po svém vznesení se jí ukázal. Byla vítězná, slavná a velmi živá. Máma byla proměněna, jako by už byla na výšinách nebe. Nic nepověděla, protože Bůh řídil svůj plán a svou budoucí svatou církev.

Mámina bolest během mé trýzně a ukřižování byla tak velká, že se vnitřně zničila. Ale zůstala vzpřímená a obrátila se k Bohu o podporu. On ji držel jako by jí držel lokty, jinak by nestála. Ale její vůle bylo zůstat s jejím Synem, a tato neviditelná pomoc jí umožnila nezkolabovat. Zůstala vzpřímená, stoická, dívaje se na svého Syna, podněcovala ho svým slzivým ale statečným pohledem, a on sám našel nějakou útěchu v tom, že ji viděl tam vedle sebe.

Věděl jsem vše, co ona cítí, a oba jsme byli ve stejném společném utrpení. Moje utrpení bylo úplné, morální i fyzické. Má matka trpěla stejně, ale její rány byly vnitřní. O ní se staral jsem, svěřil ji mému milovanému učedníkovi a ona pokorně přijala tuto konečnou laskavost od Syna Božího i od sebe sama, Jeho Matky. Skrze svatou oběť získala retroaktivní osvobození od původního hříchu, neposkvrnělou bělost své duše a svůj titul Matka Spasitele.

„Jsem Neposkvrněné Početí,“ řekla v Lourdes svému oddanému Bernadettě, a tento titul získala u paty kříže. Skrze kříž Pán Ježíš opravil své Stvoření, navrátil mu svou milost, božské přivázání a celou jeho vnutřní krásu. Ďábel již nebyl jediným pánem na palubě; nejposvátnější Panna opravila hřích Evy, následovaný Adamovým, a stvoření se opět stalo Božímu milému. Milost znovu zaplavila zem, a lidé, nevědoucí a zkažení hřichem, mohli se znovu obrátit k Bohu Otci, svému Otci skrze milost Syna v jednotě se Svatým Duchem.

Čekám na tebe nyní, moji synové, moji bratři, moi milovaní, jste mými, vykoupeni a hodní mě, dokud mi sledujete a želáte se mí.

Požehnávám vás, miluji vás, čekám na vás! Ve jméně Otce, Syna a Ducha Svatého †. Amen.

Váš ukřižovaný Spasitel a váš Bůh

Zdroj: ➥ SrBeghe.blog